První dynastie
Za sjednotitele Egypta se považuje podle tradice, zachycené v Manethových Egyptských pamětihodnostech, na tzv. Ebózevské desce a na Turínském papyru, král Meni (též Menej, řecky Menés), který byl snad totožný s historicky doloženým králem Namerem nebo Ahou. Jeho sídelním městem byl Cinev (This) v Horním Egyptě, asi 500 kilometrů jižně od Káhiry, jehož zbytky nejsou dodnes přesně identifikovány. Odtud se vypravil do Dolního Egypta a někdy kolem roku 3000 př.n.l. ho dobyl. Na hranicích obou zemí založil pak nové hlavní město Mennofer (Memfis). Je možné, že k pokusům o sjednocení Egypta došlo už dřív, a to ze strany vládců Dolního Egypta, kteří sídlili v Onu čili Jónevu (Héliopoli). Úspěch měl však, jak se zdá, teprve Meni.
Meni se také pokládá za zakladatele první dynastie egyptských králů, jichž známe celkem sedm nebo osm. Prameny se po něm (resp. po Narmerovi nebo Ahovi) zmiňují o Džerovi, Vedžóovi, Vedimevovi, Andžjebovi, Semsuovi a Kaovi. Z druhé dynastie známe od Manetha deset králů, z jiných pramenů ještě dva další, ale spolehlivě jich máme doložených jen šest nebo sedm: Hotepsechemveje, Nebréa (Ráneba) , Ninécera, Venega, Senda, Chásechema a Chásechemveje (přičemž poslední dva jsou snad totožní).
Stručně lze o nich říci, že upevnili stát politicky i ekonomicky; vedli také výbojné války, a to hlavně na Sínajský poloostrov, kdeje lákaly měděné doly, a za zlatem do Núbie. Zdá se, že všichni museli potírat odstředivé tendence uvnitř země; ještě Chásechem zanechal zprávu o potlačení velkého povstání v Dolním Egyptě, při němž prý zabil 48205 (nebo 47209) vzbouřenců a zajal 120 000 obyvatel. Tím vším vytvořili předpoklady pro vznik Staré říše, nejstarší říše v dějinách: téměř o půl tisíciletí starší, než byla akkadská říše Sargonova a téměř o tisíc let starší, než byla babylónská říše Chammurapiho.