Egypt v pravěku
Kultury starší doby kamenné se v Egyptě udržely až do 6. tisíciletí př.n.l. Mladší doba kamenná zde tedy začala později než na Blízkém východě. Postupně zde vznikly dvě kultury - jedna v Horním Egyptě a druhá v deltě Nilu.
Podle některých pramenů se první člověk objevil v Egyptě již 700 000 let př.n.l. Nejstarší stopy člověka jsou kamenné nástroje v údolí Nilu. Na několika místech je doložena existence tlup v paleolitickém období. Pěstní klíny, pazourky a další předměty nalezené mezi Káhirou a súdánským Chartúmem jsou staré 300 000 let. Na konci starší doby kamenné (25 000 - 10 000 let př.n.l.) se opracování kamene začalo podobat ale více technice používané v severní Africe - na Sahaře a Súdánu.
Přibližně 10 000 let př.n.l. došlo k výrazným klimatickým změnám, které se projevovaly hlavně větším množstvím srážek. Voda v Nilu stoupala a obyvatelstvo se přesunulo dál k Sahaře a právě tato populace začal s výrobou keramiky, sbírala divoké obiloviny a pravděpodobně se naučila i ochočovat býky. Koncem 6. tisíciletí př.n.l. nastalo ale období sucha a proto se obyvatelstvo opět vrátilo ke břehům Nilu a to vedlo ke vzniku dvou neolitických kultur - první v deltě Nilu a druhé v Horním Egyptě.
V období mladší doby kamenné docházelo k usazování obyvatelstva, ochočování zvířat a rozvoji zemědělství. Původ mladší doby kamenné v Egyptě je nutno hledat na území dnešní Sýrie a Iráku, odkud se do Egypta dostaly ovce, kozy, len a pšenice, nicméně v egyptské Západní poušti byly nalezeny stopy po pěstování ječmene z období 6 000 let př.n.l. Je tedy možné, že egyptská mladší doba kamenná má dvojí původ.
Nejstarší neolitické kultury se rozvíjely v Dolním Egyptě - asi v období 5 200 - 4 500 př.n.l. se lidé usadili v lokalitě Merimda Bení Saláma (asi 50km severozápadně od Káhiry), v el-Omari a ve Fajjúmu. Nejstarší z nich je Merimda Bení Saláma, která vznikla asi v 6. tisíciletí př.n.l. Z tohoto období se našlo několik zbytků lidských obydlí (člověk pravděpodobně žil v oválných hliněných chatrčích zakrytých rákosem) dochovala také keramika a proutěné výrobky. Do nich se ukládaly různé výrobky, čemuž nasvědčují stopy po pěstování rostlin a chovu zvířat. Pěstovala se tehdy pšenice a ječmen, objevilo se několik předmětů sloužících ke sklizni a zpracování obilí, například primitivní sýpky, mlýnské kameny a drtiče zrní.
Nejstarší neolitické kultury se rozvíjely v Dolním Egyptě - asi v období 5 200 - 4 500 př.n.l. se lidé usadili v lokalitě Merimda Bení Saláma (asi 50km severozápadně od Káhiry), v el-Omari a ve Fajjúmu. Nejstarší z nich je Merimda Bení Saláma, která vznikla asi v 6. tisíciletí př.n.l. Z tohoto období se našlo několik zbytků lidských obydlí (člověk pravděpodobně žil v oválných hliněných chatrčích zakrytých rákosem) dochovala také keramika a proutěné výrobky. Do nich se ukládaly různé výrobky, čemuž nasvědčují stopy po pěstování rostlin a chovu zvířat. Pěstovala se tehdy pšenice a ječmen, objevilo se několik předmětů sloužících ke sklizni a zpracování obilí, například primitivní sýpky, mlýnské kameny a drtiče zrní.
Ve stejný čas se v Horním Egyptě rozvíjela jiná kultura - tzv. badárská podle vesnice Badárí v oblasti Asjútu. Vznikla asi v 5. tisíciletí př.n.l. a vyznačovala se vyspělou výrobou předmětů, které se podařilo nalézt zejména v hrobech. Zemřelí byli pohřbíváni do jam ve skrčené poloze leželi na levém boku, hlava směřovala k jihu a oči na západ. Díky vyprahlému období se těla v hrobkách přirozeně vysoušela a to dovedlo obyvatelstvo Egypta pravděpodobně k tomu, že začali provádět mumifikaci a napodobovat tak tento proces. Uměli také opracovávat kůži, vyrábět slonovinové šperky, perleťové náramky, prsteny, lžíce, hřebeny a zpracovávat mušle. Tato kultura byla rozhodně vyspělejší než v Dolním Egyptě, převyšovala ji zejména technikou a uměleckou kvalitou.